Koktejl

Šla dívka tiše s paraplíčkem
Po kraji úzké sklenice
Cestička klapla pod střevíčkem
Jak ze ševcovi světnice

Pan citrón oděn v žlutém hávu
Sed na sklenici rozkročen
A připodobil sebe pávu
Když předvádí se před okem

Též slečna máta v jemné róbě
Se do zelené oblékla
A plavala si v oné době
Když šťáva kolem protekla

Pan brčko mistr potápění
Se svojí práce ladně jal
A bez delšího zahálení
Vzduchem vše kolem rozbublal

Vtom cizí ruka jala pohár
A počala jej odnášet
Snad spokojen byl soudruh komár
Když chtěl svou žízeň uhášet.