Neboj

uvědomit si
a vložit do nitra
tam kde ticho jest
kde nikdo nevětrá
tam co vše vzniká i zaniká
tam kde dlí moudrost veliká

vím, že i touha někdy bolí
mysl se občas drolí
jak kámen zleptaný solí

důvod proč rozsvítit plamen
přihodit do lidských kamen
ovinout okolo ramen
očistit nevinnost panen

jsou slzy co někdy zabolí
jsou slzy co vůbec nebolí
a na tobě zcela záleží
zda zůstaneš tiše ve věži

myšlenky často tě bolí
ode dne do noci bijou tě holí
a ty prosíš: pokračuj

vzdej, prosím vzdej to
život je veliké sejto
a na tobě není co se proseje
tobě zbyde jen naděje

a bolest zůstane tak prosím
smiř se...