Anotace: Už vím, že umím ubližovat. I úmyslně. A také vím, že mi to nečiní žádné potěšení.
Když někdo zazvonil
Jedl jsem večeři
To moje svědomí
Stojí tu u dveří
Pořád mi vyčítá
Komu jsem ublížil
Víš to že nechtěl jsem
Prostě jsem jenom žil
Můj život vpletl se
Do cizích životů
Jak keře růžové
Se vpletou do plotu
A cizí životy
Vpletly se do mého
Někdy to bolelo
Ťalo do živého
A šrámy zůstaly
Dlouho či jen pár chvil
Těm kdo mě ranili
Dávno jsem odpustil
Komu jsem ublížil
Snad odpustíte mi
Kdo mi to spočítá
Je moje svědomí
Čeho se na nás dopustili druzí s tím už se nějak vyrovnáme, horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami:-)
12.01.2006 21:26:00 | grázlík
Tak to je paráda,
tahle tvá básenka!
Odpustit dokáže
nejedna dušinka
A která neumí,
ta prostě smůlu má,
zůstává nadále
chudinka ubohá...
Tleskám!
18.10.2005 13:22:00 | Cecilka
Jo,jo, pravdu díš! Až to příde, pak hyn sa hukáže! Bezva rytmus, Skrblíku :)
18.10.2005 11:35:00 | JirkaS