Jak heliům do balonů

Poletím z kopce přes mokrý les
po vlnách prachu až do nebes
uchopím hrnek skrze čaj
vzpomínky utopím a přijde ráj
koštíř od vína do úst nasadím
na tu tmu vesmírnou se připravím
až přijde čas noci, čas bláznů
a čas duší bloudících v lese
i na letišti
vložím si do úst vedle koštíře
píštalku z vrby
píštalku otce pastíře
našeho taty dedy, co vymyslel
tyto ulice i tyto pos*ané klávesnice
chuť vína upadá, zbyvá hlína
žádná špína jenom stínu pantomíma
přemýšlím o tom kdo žije pod kobercem
když přijdu na pokoj ano na pokoj
přijdu na pokoj, na pokoj
alebo do izby