Potají vkrádáš se
tam, kam nikoho nepouštím.
Zima mě obklíčí
jen, ze tvých slov.
Jsem v zajetí tvých představ,
Spoutaná a bezmocná,
lačná po tvých polibcích,
po tvé dlani…
Necháváš mě trpět,
provokuješ mé ego…
A ty tvoje písmenka!
Není nic horšího než čekání…
Víš co?
Skončím to…
Donesu ti své srdce
zabalené v přepychové látce…
A možná mě pak odvážeš?
Mašličky na dárku rozvazuje obdarovaný,
jazyk a ústa tvá dobrý mok.
A srdce?
Co rozvazuje srdce?
Co celého člověka?
¨ ¨ ¨ ¨ Láska, co milovat se neleká.
A přátelství?
To rozváže jen cvok.
20.04.2009 23:51:00 | Špáďa
ST ....nádheraaaaa...jako prostě úžo a myslím že ti ji okomentuju i osobně...a chci podrobnosti..protože jak tohle vzniklo...stojí za to vědět..fakt supeeer
09.04.2009 21:38:00 | Lady Carmila
hm, dáreček :)
a moc hezký
jen jestli bude mít
ten někdo odvahu
tě rozvázat
...však jak tě
tak trochu znám
když se nenájde někdo,
pak rozváže tě zelená :-)
06.04.2009 23:33:00 | Romana Šamanka Ladyloba