O jednom nesplněném přání
O jednom nesplněném přání
Řízla jsem se do prstu
a krev kapala jen tak slabounce
přiběhli hned s obvazy
a byli směšní svou starostí.
Poranila jsem si duši
uštknuta svou i cizí bolestí
a většina se polekala
stínů kolem mého světla.
Tato krev je neviditelná
a přesto ji za sebou ještě utírám,
aby zůstala naprosto skryta pohledům těch druhých.
Život někdy maluje zvláštní obrazy,
jsou to akvarely našich třináctých komnat
zámky otevřené štětcem namáčeným do slz.
Pohádko letní noci,
která jsi mě tak oklamala
rozplyn se v nenávratnu,
pila jsem jed z tvých květů
a chci jen vodu
z čistého pramene.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Jak to tak čtu napříč tvoji tvorbou, tak je vidět, že máš jakž takž srovnáno, odkud a kam jít. Vzpomněl jsem si na sebe, když jsem přišel na liter a začal tvořit kvůli rozchodu. A je příjemný vidět, že ty projevy stavů šílenství nemám jen já ;-)
Škoda,že lidi ty ideály, kvůli kterým tvoří minou nenechají svá přání dorůst až do konce.. V podstatě se podobají pohádkovému princi, co šel vysvobodit 3 princezny, a když vysvobodil tu 1. nejstarší – tak s ní zůstal…. zbylé dvě zůstaly zakleté.
10.04.2009 14:30:00 | dead-head
V životě jsou i zklamání, pravda, ale ještě že máme poezii, která z toho dokáže udělat něco krásného! ST
08.04.2009 19:46:00 | ziriant
ST! je za obsah, který je tak myšlenkový, působivý. Báseň se mi dobře četla, ač z ní cítím jakýsi smutek, bo zklamání... snad povzdech... přesto se mi dílko moc líbí.
08.04.2009 19:45:00 | NikitaNikaT.
