v nitru
pevnosti těla
na ostrově pelikánů
se myšlenka zachvěla...
prokoušu se
jablkem
a plazím se
horlivě
stehenním svalem...
prokopávám se
trpělivě
uhelnou pánví
procházím
přes pláž plotýnek
a soukám se páteří
ke svobodě...
přilepená
jazykem na stropě
krčních mandlí
přes zubní mřížoví
prostvítá slunce
ale
tudy to nepůjde...
vezmu to jinudy
zavěsím se
na podvěsek mozkový
a spletí emotivních operací
vystřelena
pohledem oka
proklouznu ven...
konečně...
volná...
dá to práci, najít tu správnou skulinku a vyletět...
ale za tu námahu to stojí!
15.04.2009 12:23:00 | nejsembásník
Až mi z toho napětí zatrnulo v klenbě....myšlenka zcestovalá,ještě že to vzala horem...někdy to zkrátí a vezme přes zadní kýl lodi,zadním traktem...ale,ufff! tentokrát to dopadlo dobře....pěkné anatomické putování:-)
15.04.2009 09:56:00 | zvířenka