Zapomnění

Anotace: nakonec z toho přeci jen něco vzniklo...

Spíme
v sladkém zapomnění.
Bdíme
všemi zapomněni.

V ruce
třímáme růženec.
Srdce
změněné ve znělec.

Nebe
skrápí nás slzami.
Zebe
na holém kameni.

Kdo jsi,
ty, jenž v cestu ležíš?
Přej si
vrátit se jako Ježíš.

Kdo jsi,
prý pevný jako skála?
Tehdy
stuha ve vlasech vlála.

Kdo jsem,
než náhrobek svůj vlastní?
Kámen.
Rozij ho, budem šťastní.

V sladkém zapomnění.