Anotace: není to zas tak dávno, abych zapomněla...
Do zlaté mříže nesmíš srdce schovat,
vzpomínky na Tebe nejde vygumovat.
Životní cesty se stále někam kroutí,
stavíme zámky a mnohé z nich se hroutí.
Nebudu řešit, čí to byla vina,
byl to kus cesty, nebyla na ní zima.
Pak přišlo rozcestí a dal ses cestou druhou,
jen jeden polibek a svaž vzpomínky stuhou.
Každý dnes jdeme s jiným ruku v ruce,
občas se míjíme a zabouchá víc srdce,
přece jen vzpomínky jsou stále ještě živé,
snažím se nemyslet na chvíle mlčenlivé.
Ach vzpomínky, vyplují na povrch v daný moment, kdy je nečekáme... snad je to oprávněné.
16.04.2009 12:27:00 | NikitaNikaT.
akneliam :
právě, že to nejde, pořád se to vrací,
tak jako s jarem se vracejí ptáci...
16.04.2009 10:42:00 | nejsembásník
...je to hezky napsané "svaž vzpomínky stuhou", ale jde to hned?
:-)ST
16.04.2009 10:29:00 | akneliam