Padající hvězda

Anotace: Smutek

Je to snad štěstí když už hvězda padá
nebo jen pouhá pověra
vše po čem toužíš teď ti ukazuje záda
a z nitra bolest vyvěrá.

Vzpomínky smutné nic už nezažene
stejně je nechceš dostat z paměti
tak zůstávají v mysli rozjitřené
jak připomínky tvého prokletí.

Na cestě tvé tě nikdo neprovází
pohaslá hvězda na ní nezáří
když duši blízká bytost schází
smutek se zahnat nedaří.

Jen bolest věštíš hvězdo padající
jestli ne jiným tedy mně
kéž směl bych světu dosti říci
a odebrat se v místo tajemné.