Živote

Rána dýkou a páka.
Nebolí.
Ale jiný by to
podlomilo kolena,
víš?

Já nejsem jen tak nějaká.
Řeknu-li,
že můžeš přidat
tvář zůstane neměnná
spíš.

Ale jednou dosáhneš práh bolesti.
Nezvládám.
Pak nebude
žádné příště.
Ne.

Zatím svoji mysl tobě naštěstí
ukrádám.
Přes to všechno nepřestaly
ještě oči blyštět.
Miluju tě.

Živote.