Rozhovor

Anotace: v noci v jednom lokálu jsem se setkal s jedním inspirujícím člověkem a vznikla z toho tahle neuvěřitelně nemožná báseň

"Co ty z toho života máš?"
"-vždyť si ho hovno užíváš,"
"aspoň nějakou pícháš?"
"nebo jak?"

"Já kámo prachy mám, vydělávám,"
"skvěle se mám,"
"lidi vymrdávám"
"po večerech hospůdky vymetám"
"kámo"

Asi pravdu máš,
že život mi toho příliš nepřináší,
vůbec mě neznáš,
jsem ten, kdo ho špatně snáší.

Asi i kvůli lidem jako jsi ty.

I přes všechnu bolest, co někdy zažívám,
vím, že pořád lepší život přežívám,
protože nějaké hodnoty znám,
a nejen pro sebe srdce mám.

Tak jako ty.

A já nevěřím, že jsi někdy zažil,
co jsem zažil já,
žes doopravdy nablízku někomu byl,
nikdy jsi nemiloval.

Možná tak sebe.

Třeba jsem zaslepen, až se pletu,
tohle je jen reakce na každou tvou větu.