Lampa na rohu naší ulice
září skromně a tiše.
Něco připomíná mi velice,
snad cestu do jiné říše.
Vycházím ven uvítat krásnou noc
v nedalekém parčíku.
Dýchá na mě ona magická moc
a volá: „Bídníku!“
Svit měsíce po tváří mě hladí,
lampa dál tiše svítí.
Noční vánek vnitřní žár chladí,
lampa dál však svítí.