Stepují jako o život
"Hotel Ritz"
Pro řady staříků
kteří si zacpávají uši
Jen tóny a plechy
nevnímají víc
než hudbu v těle
a své příposlechy
Teď prásknout
střevícem o střevíc...
"Taky jsem byla mladá!"
šeptem huláká bábina
koketním gestem projíždí si vlasy
Staříka vedle zajímá
"Co bude k večeři?"
Poslední basy
světla zhasínaj
a hudba umlká
v příšeří
Potlesk a aplaus
a sporné nadšení
U dveří babka. Sotva stojí
oči jí planou:
"Na shledanou! A hodně brzy!
Určitě přijďte zas!
Jsme nadšeni...
...tolik života
Jak se hezky ožívá když přijde dobrá příležitost ;-)
19.04.2009 12:33:00 | Chancer
Tvá básnka do mne vnesla jen takový zamyšlení na staršími osobami... někdy jsou nemohoucí, někdy teho z neužívají, někteří, když potřebují, hůlky doma nechají... jen taková malá myšlenka... ale je radost vidět jiskru v jejich očích, když je něco potěší, či se něco podaří... pač vždycky pomyslím aj na to, že život jim rychlo běží a radostí je v poslední době méně a méně... ST! za vyjádření.
19.04.2009 09:15:00 | NikitaNikaT.