Tohle místo přestává dýchat
a noc se zdá temnější
líbezné zvuky z mé náruče
vyběhly do chladných stínů
ve kterých ztrácím touhu
Tohle místo usíná v mdlobách
nesnaží se zalíbit víc
večerní myšlenky se zabily
pod tíhou zmatenosti
co se zítra přisaje na ústa
... a v momentě se zlomím
proskočím starým sklem
ukážu své třetí já a
zhroutím se ve snu
kterým proběhneš...
Tohle místo začíná tančit
a topit se v pomalosti
nikdy nevydechnu pravdu
protože zrcadlo zmizelo
stejně jako tvůj úsměv
pro který mělo cenu se
ještě včera rozeběhnout.
dýchej
a třeba sleduj svůj dech,
zkus se uvolnit
i když zdá se, že máš pech,
nemá cenu se hejbat,
nemá cenu cokoliv chtít,
věnuj se plně vlně bytí
někdy je třeba umět
jen trpělivě čekat ...
21.04.2009 17:06:00 | Romana Šamanka Ladyloba