Nezvěstná

Stokrát už zkoušel jsem tě najít
však tvoje brána zůstala mi uzavřena
chtěl jsem tě spatřit proč to tajit
duše má bolestí je rozedřena.

Kam jenom jsi se s jarem zatoulala
kde asi můžeš skryta být
jaká to zlá moc mi tě vzala
já mohu jenom tajně snít.

Snít o tobě jež jarní loukou jdeš
vznášíš se rosou v rána úsvitu
nevím zda přicházíš nebo se vzdaluješ
jen matně tuším že jsi tu.

Hledáním stálým jsem se roznemohl
ozvi se vystup z úkrytu
abych se s tebou setkat mohl
dopřej mi sladkost toho pocitu.