Anotace: Kdopak si vzpomene na svého dědečka jak spolu chodili třeba na ryby nebo poslouchali, jak hraje na harmoniku, tohle je básnička pro ně včechny :)
Dědoušek,
kdysi běhal a skotačil jak koloušek,
ted bafá a má fajfčičku v ruce,
kouká na televizi,
která má mnoho let už po záruce.
Sbírá známky a luští křížovky,
které jsou tajemné jak užovky,
příběhy z dětství pěkně vypráví
a když je člověče, nezlob se,
to se pak teprve vyřádí.
I když má děda pivo rád,
s vnoučaty vždy je kamarád,
pomáhá řezat píštalku
pak štípe babičce dřevo na špalku.
Dědečci jsou poklad náš,
tak si každý jich jen važ!
Budiž mu země lehká, dědeček v mém srdci navždy zůstane. Jednou dřevěný nůž mi vyřezal, s koňmi chodil do lesa pracovat. Dva psi měl, věrné a poslušné, na louku mě brával, když kosil a seno sušil... život musí jít dál, ač bez dědečka, tak alespoň se vzpomínkami.
06.05.2009 14:48:00 | NikitaNikaT.