Anotace: Vykradu sám sebe, jednu vzpomínku, je stará a možná nestojí ani za zmínku.
Někdy nevím, 
jestli ses mi nezdála, 
jestli to všechno nebylo snění, 
třeba když jsi skoro nahá stála u okna 
a tiše čekala 
na moje probuzení. 
Když jsi mě objímala a líbala, 
abych věděl, 
že je nový den 
a ty mě pořád miluješ
Ne, to vážně nebyl sen
když jsi pak složila ruce do klína 
a tvářila se 
jakoby svět byl jinde 
a čas běžel 
oklikou kolem nás
a paprsky ti malovaly 
nestoudně po těle 
a já si uvědomil 
kolik je na světě krás