Den matek

Anotace: V květinářství už měli zavřeno, ale tu kytku jsme nakonec sehnali. Básničku jsem napsala s bráchou (je mu 9), sama bych asi nezvolila tento typ veršů, něco bych možná pozměnila...

Maminko, dneska slavíš svátek,
leč ne jmeniny, svátek matek.
Je jistě těžké po ty roky
pro Tě starat se o nás, cvoky.
Nikdy nemáme žízeň, hlad...
Proto Ti chceme děkovat.

Chceme za celou rodinu
dát Tobě krásnou květinu.

Však k čemu růže, která píchá?
Nač tulipán, z nějž čiší pýcha?
I karafiát jednou zvadne
a v astrách zase není žádné
štěstí. A ani žádná láska...
Tak nabízí se nám otázka:
Která květina vlastně zbývá?
Odpoví snadno, kdo se dívá.
Vždyť kdo se dívá, odpoví.
Jeho odpověď: Ve křoví.

Vždyť kolik prostých, krásných květů
ukazuje své tváře světu?
Pročpak nemáme ve zvyku
darovat květy šeříků?

Těch kvítků jasně voňavých,
co skrývají útěchu, smích.

A smích snad vznikne na rtech Tvých,
až budeš svírat ve dlaních
pár kvítků prostých, povadlých.

(Ale nezoufej, drahý tatínku.
Ač nedostaneš od nás květinku,
máme Tě stejně rádi jako maminku.)