Anotace: Další blbej výplod mé choré mysli...
Mluvím s lidmi a vím, že jsem hráč
Procházím se ulicí a slyším pláč
V zabláceném rohu sedí a brečí
Přijdu a dám se s ní do řeči
Je to žena trápící se nad osudem světa
Ptám se jí co tady hledá
Hledá spasitele
Národů buditele
Není žádná věřící
Ale hledá duši spojnici
Hledá hráče s osudem
Tak spolu pojedeme
Zahrát si z lidským životem
Havárie s černým autem
Život, osud, vše už skončilo
Křehké srdce se rozbilo
Hráči s osudem se zabili
Umřeli šťastní, že se poznali
27.10.2005 08:46:00 D.Angel
Ani nevím proč to píšu, prostě mě to napadlo, tak jsem to napsal, pak jsem zjistil, že je to blbost. Takže asi tak.
26.10.2005 11:11:00 melebele
Moc pěkný. Taky jsem jeden čas psávala jen o smrti. Ale v poslední době si uvědomuju cenu života. Zkus to taky. Pak se ti pokaždé bude cukat ruka, když budeš chtít psát o té, která bere lidské životy. A v poslední době nejvíc ty mladé... Ale líbí se mi to, hezky napsaný.