Jsi...

***

Jsi...
cítit člověčinou....
Meteority slov
vesmírnem tříštíš...
Jsi
nepravděpodobnou veličinou
Bárkou houpající se
na vlně neklidu
V lidských přístavištích

Jsi..
nasáklý člověčenstvím,
přesto
místo prstů
ploutve rybí
Jsi
Znalcem tajemství
mořských společenství
Jež rozpouští
plané sliby...

Jsi..
nedílnou součástí
rozlehlosti moří
V soli ukrytý...

Jsi
Pod hladinou
další neprobádaná
Soustava
nesmírného Dění
Ne každý smí vstoupit
Ne ten kdo choří
nemocí uchopit
Odnést
Chtít mít a měnit

Jsi
pestrou paletou
pěnám
Ozvěnou stesků
námořníky
opouštěným ženám...


V hlubinách ticha
si jen tak
Jseš..
A kdo podvodem
se pod vodu
dostane
Dotekem hladiny
Cestou vzhůru
k Vesmírnému světu lidí
pamět vymažeš...


Jsi
Větrem
co v plachtách
mi stále více sílí
Měníš mi skla
mých brýlí...
Proplouváš
mnou
obojživelný
člověče....

..a jestli vítr koráb můj
do moře smete
kéž moje paměť
k Tobě se vrátí
až tělo k hladině uteče

Jsi tu...
Nad skutky podmořského
světa bdíš..

V skrytu
V soli
Duhová vodní tříšť....