doteky vzpomínek

doteky vzpomínek
kolem nás plachtí
krajinou zazraků,
co vidí do mraků,
jak horký dech si krájí,
ohně v očích plapolají,
přisliby příštích slastí,
uložíš svůj sen,
sen, co je v tobě uložen,
žhnoucí plamínek
touhy, co mně budí
a ráno hrozně studí,
když uhasnou ty ohně
a vzkřiží se zas jiné
a jdi, jdi ty stíne
na jiné, hnané
doteky vzpomínek.