Anotace: velmi volná kompozice z motivů poutníka, amélie a neurobeata a trochu lepitlapky...
narodil jsi se do světa
šmátraje kolem sebe
rukama stařen obrácených na
ruby
na pravou víru
přemýšlej o tom chvíli
zatím budu nepovšimnuta ležet
na zemi
a z mého bílého břicha
budou myši vyjídat vše užitečné
k životu upotřebitelné
a tvoje neurčitá postava
se bude neurčitě rozplývat v mlze
v níž uzřím neurčité slunce
oranžové
pomerančově sálající
půjdu s kytarou na zádech
na nádraží
pojedu vlakem
za oknem
bude krajina
za pět hodin
praha
velké město
v české republice největší
prázdnota mě napadla
zápolím s ním
nerovný souboj
vítězí
vítězím
vítězíme
žádný souboj
jsme přátelé
prázdnota mysli
vynahrazuje se plností těla
moji drazí přátelé a bratři!
dnes píši báseň velkou jako zeměkoule
setkat se někdy v Praze,
by bylo fajn,
ale tenhe víkend
v té stověžaté vesničce nebudu :-)
29.05.2009 16:26:00 | Romana Šamanka Ladyloba