Život

Anotace: Tohle je básnička pro dvě osůbky, které mám moc ráda, jen bych si přála, aby někdy aspoń na chvíli vylezly ze své ulity a taky pohádkového světa a rozhlédli se kolem sebe, že na ně někdo čeká...

Den co den, tam a sem,
jestli pak to byl Tvůj sen,
stále doma v noci, ve dne
a Tvůj vlas pomalu šedne.

Vím, je pěkné jen tak snít,
ale lepší hvězdu ve svých dlaních
než za víčky mít.

Chce to jen jít ven
a trochu se smát,
ne se jen ohlížet zpátky
a stínů se bát.

Venku čeká tolik věcí,
život za to stojí přeci,
tak mi podej ruku svou,
věř mi já půjdu vždy za tebou...