V igelitu

V igelitu chladné tělo,
konečky prstů štípe chlad.
Nepropustná schránka, nedobytný hrad,
chrání srdce, které žalem hřmělo.

V igelitu vyhaslý živel bez něhy,
pokořen dobou potupně se vzdal.
Místo bělma černočerný kal,
hrdě se může hlásit mezi života sběhy.

V igelitu torzo bytí,
svůj příběh si nese do věčných lovišť.
Nebo snad upadne v nemilost lidských vrakovišť?
Které zdobí pouze ironický epitaf?