Nenávist

Nenávist, schoulená za
záclonou,
dívá se očima zbroušenýma
do dýky,
jazykem z hadích ocásků
předhazuje nás
ulici.
Drápy zatíná si do dlaní,
ulci roztavuje
kyselinou prskajících
slin.
Ach,ty nešťastnice,
tak sama proti všem.
Chtěla bych Tě
v klíně pohoupat,
písní utěšit,
ukonejšit
Tvou únavnou zlobu.
Přestaň se bránit
a nezraňuj sebe,
ani nás.