básnička

Procházím ulicí, divím se, nevěřím co děje se
že po ulicích lidi zvracejí a těla jejich bez duše
bez naděje zmítají se v ulicích prázdnoty
nemáme už šanci?
šanci na život v souznění (našich duší)
srdce jejich, vlastně naše, bije pro hmotnosti
duševní hodnoty jsou ty tam a lacinost je naší vlastností.