Kávová zrnka

Kávová zrnka
Tančíme světem
jako kávová zrnka v mlýnku
držíme se za ruce
a pak se zase pustíme
roztrženi věčným koloběhem.

Jsme jako poloviny jablka,
toho velkého z vietnamské tržnice
a bojíme se,
aby se do nás někdo nezakousl
nenaporcoval zuby na kousíčky.
Bojím se bolesti.
Ty ne?

Ráno půjdu domů
unavená nočními rozhovory.
Jsou jako pexeso se slovy,
obtížné hledání spojenectví
s tmou v zádech.
A ty mi pak zavoláš,
jestli na tebe myslím.

Jsme jako kávová zrnka
a já si ráda s tebou dám turka
zalitého vodopádem doteků.
Osladím si nadějí.