Básnířka

Básnící mrtví obrací se v hrobě
a živí šílí touhou proradnou,
to vše je jenom kvůli tobě,
když tady děláš dívku bezradnou.

Jsi taková jak tady říkáš?
Ta slova hladí, však i trhají,
duši svou slovy často svlíkáš,
někdy tě pozoruji potají.

Nevinnost všude kolem stříká
a ty jsi zdrojem toho pramene,
možná, že se to jenom říká
a ty máš vlasy touhou spletené.

Možná že touha oči zaslepila
a nevidím již nic než ideál,
čas zařídí aby se růž smyla
a život zase půjde dál...