Ze snů se člověk probudí
vše jinak než se zdálo
svět bez iluzí zastudí
všeho je moc či málo.
Tak náhle bloudíš bez cíle
smutek se zvolna snáší
a tváří se tak zavile
že zůstane Tě straší.
Do samoty se ponoříš
kde zní Tvá píseň tichá
teď všechny city odložíš
cítíš jen zem jak dýchá.
Po proudu řeky pustíš žal
své nálezy a ztráty
necháš je někde opodál
vnímáš jen vůni máty.
...Cítíš jak zem dýchá...To se mi strašně moc líbilo...No vlastně to bylo celkově perfektní:-)povedlo se!ST
16.06.2009 19:59:00 | Mounkey
dokonalý rytmus a přesnost ve spojení se spoustou nápadů vytvořili dokonalou báseň
16.06.2009 14:49:00 | René Vulkán
-Kapičkáááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá, Skveeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeelé, STTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTTT!!!!!
-perfektné výrazy, obrazy, obraty
16.06.2009 04:14:00 | Juraj Hrom
Kapuško totoc se Ti mocka povedlo. Hezky jsem si početla, příjemně se zamyslela, víš, jen tak bloumala ve vzpomínkách a přítomnosti... s malým povzdychem, ale úsměvem a zamilovaností na retech. ST!
15.06.2009 18:42:00 | NikitaNikaT.
...gratulace ke 111 básni...to je pěkné číslo,jako tvá dílka,samé jedničky...konec chvály :)
15.06.2009 17:40:00 | WAYWARD