Do věží
Do věží
Když odkládají brnění
rytíři bez bázně a hany
a padají mosty padací,
dobrovolně a bez zábrany,
tu zbraně a touhy rytířů
počnou být jistě a beze sporu
v pojetí šlechetných šermířů
postrachem celého fraucimoru.
Otvírají se tajná vrátka
do chodeb vedoucích ke schodišti,
postačí jediná chvíle krátká
v příslibu něžností minut příštích.
V komnatách na lůžku s nebesy
rytíř svou Paní najde si ...
a trubadůři, jak náleží,
odcházejí psát ... do věží ...
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
