Dům v zimě

I. dům v zimě

lehounce a něžně
po sněhu ťapká
k vrátkům vyvráceným, kouřícím
a s pláčem pootvírá
jejich rozeklanou podstatu
a srdce bije
v šepotu přesýpacích hodin na poušti zazelenalé rudými máky
z břicha drápe se mrtvá sandála nařasených tyčí
iontovou dívku shraňuji v objetí velkých černých tlap
kout můj určen mi byl před rokem vzniku světa

II. zkáza

jsou dívky některé
jak stokrát zopakovaný verš
o andělech
který ztratil význam
s ním se ztratilo celé nebe
a do chvíle než
se narodí nový bůh
žijeme v nicotě