Tatííí
Tatííí
Anotace: konstelace jsou obvykle hodně emoční ... ale v té, co jsem stála v neděli ... to byla zatím snad největší síla, a taky pak veliký pocit úlevy
Když jsem tam v bolesti,
tak známé a přec i cizí,
chtě-i-nechtě mohla prožívat
(i s vděčnosti, že jsi mě právě
v této roli do konstelace vybrala)
a slyšela jsem samu sebe
tak zoufale naříkat
"Tati, potřebuji Tě! Tááátííí! Oci! Ocko! Ooociii!
Prosím. Prosíííím! Ocko prosím!"
Taky slyšela jsem samu sebe
se v duchu boha ptát:
"Jak si to mohl dopustit!? Jak?"
A hned jsem si musela
odpověď sama sobě dát,
"To ne Bůh, to My lidi,
děláme omyly a chyby,
by jsme se skrze bolest naučili,
co znamená mít doopravdy rád,
jak procítit vděčnost,
i jaký máme po lásce
i odpuštění hlad."
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
zajímavé komenty, jen bych chtěla upozornit, že v té mnou prožité konstelaci tátu nikdo nestratil (ba dokonce i ten můj vlastný žije), však nezlobte se nemůžu Vám říkat další detaily ...
23.06.2009 21:59:00 Romana Šamanka Ladyloba
rozumím:-(
ale z té ztráty porosteš
sama to už skoro deset roků vím
- tak mi věř.
23.06.2009 20:35:00 spare
... porozumění našim vztahů k rodičům ... úžasná cesta k sobě samotnému ... tak to cítím poslední dobou sám ...
23.06.2009 09:21:00 vapiti
Návštěvnost
