Anotace: ... podléhám myšlenkám...
Podléhám myšlenkám
O létě, o duze
Rozsévám city
Po modré oáze
V oponě deště
Vůně si skládám
Co halí přírodu
Ty mám moc ráda
Z šeříku dech
Tají se maličko
A ženci trávy
Kreslí mi na líčko
Úsměvy Lady
Příroda žije
Barvami duhy
Všude je klid
Jen život nasadil
Koňské ostruhy
28.06.2009 17:24:00 kavec
...dokonale tvá básenka zapadá do mé upršené a vodní nálady ...Je moc pěkná Jirka
27.06.2009 18:00:00 NikitaNikaT.
Ostruhy bych na některé lidi potřebovala... ale jináč v řiši živočisné bych je raději vymazala ze světa...
26.06.2009 20:01:00 Anne Leyyd
Nasadil ostruhy ale zase je sundá ... neboj. Život pohání každého, ale tu klidnou jízdu si po té divoké člověk víc vychutná. :)
24.06.2009 13:21:00 Kars
Nezoufej, děvče milé,však i ty dočkáš se šťastné chvíle.
Pravda, ztý zimy by jeden chcíp, buď trpělivá, bude líp
24.06.2009 11:13:00 Lota
...život si dělá s člověkem co chce, neptá se...ale také se říká, že Bůh dal člověku len, aby z něj utkal plátno...tak, a co teď s tím??? bude jemné nebo hrubé???...popohánění ostruhami tolik bolí...
24.06.2009 10:40:00 Sleepwalker
Ještě že nejsme jen zviřátka.. to by tu byl psaný jen instinkt.. Ostruhy jsou třeba jen taková pomoc z latergie.. :)