Cesta ( Zamávám )
------------------------
Zamávám prstem zdviženým,
na ty, co byli přáteli.
Žasnu nad jejich divením,
co by jste ještě nechtěli.
Zamávám rukou s kamenem,
tak aby všichni viděli.
Stačí pak pohnout ramenem,
a náhle, kam jste zmizeli.
Zamávám druhou na pozdrav,
nemám jen na koho, se zdá.
Kolem stáda volů a krav,
prý čekají, co kdo jim dá.
Zamávám třeba k přípitku,
odrazu v zrcadlech baru.
Nabídnu jemu vizitku,
zábava v nejlepším varu.
Zamávám proto popáté,
osudu z karetního stolu.
Jestli mi nové rozdáte,
odmítám, neměl jsem smůlu.
Zamávám ještě naposled,
z cesty za řeku s pramicí.
Zůstává obraz - ten pohled,
ukazovák v mé pravici.
Tak pápá lála a adieu! Hlavně ať už tu není žádná takováhle Suprshitózní bezvavadná tvorba.
01.07.2009 23:22:00 | Horacio