STRAŠÁK

***

Polykáš klíč prorezlý pláčem slz
vchody jsou zavřené
okno duše neprůhledné
zatemněné bolem skrznaskrz

kniha zavřená poslední stránkou
záložka nedbale na straně pět
v hlavě máš cucky kusů vět

jsi mou jedinou velkou láskou

tělo věří svými smysly
bičuješ představy krutou knůtou
naději vzpomínkou přikrytou
zalitou barely kořaly

tvá cesta zvůli trčí v půli
nohy stojí v pořadníku na krok
tak běží roky utekl rok
jak strašák sám udeptán v poli

berlička lásky zarytá do citů
to bolí o holi neuděláš skok
Pegas tě unese jen přes slz potok
vytřepat verši ulitu pocitů

otevři zádveří v srdci co zbylo
do vlastních pohleď si očí
jsou to jen slzy co se tam zračí
žádná láska jen to co bylo

povol uzdu bílému koni
vyvede bytost tvou zahradou
rozlehlou touhou tvou rozkvetlou
je tam človíček co čeká na ni

novou láskou splní ti tvá přání

***