ZÁTKA

***

Vytáh´ jsem zátku
z láhve volnomyšlenkářství
vlil si to do těla
pustil jen do hlavy
barvy se změnily
černá už nebyla
kontrast však chybí
růžová přibyla
vše v barvách pastelových
jen lásku od zla nepoznám
hledám marně stín
na vybranou nemám
mraky šedočerné zmizely
jen samé červánky
hlavou se válejí
růžovou alejí nepotkám
kontrastní osobu
která se hodí k myšlenkám
obrazů přání
které teď v hlavě mám
po nocích barevných
do krabic ukládám
sedím v jasu u sta ďasů
jak mám poznat v krásnu krásu
snad namaluju černé slunce
černý záhon kopretin
kde však sehnat černou barvu
neodpověděl mi žádný stín
tak si bezdůvodně pobrečím
pláč v cinkotu smíchu
růžově se zašklebil

***