Hráli jsme do rána pexeso na pravdu,
budem si nevěrní jestli to dovedem
Na okno zamžené zmodralým výdechem
nakreslím panenku s nevinnným pohledem.
Ta se ti nad ránem oblékne do ticha
A taky do žluté zmačkané deky.
Chtěla sem milovat, a tak sem podlehla.
Panenka na okně omdlela vzteky.
Kousls mě do srdce a já se usmívám,
škrábu tě na duši vždy když je odkrytá.
Láska nám utekla v škrabošce pískové.
Na věčnost zmatená navždycky rozbitá.