Královské štěstí nebo neštěstí?

Anotace: Jak se lidé mění, i když jsi třeba ze zámku, myslím, že nemusím vám o tom říkat žádnou poznámku..

Byla jednou jedna královna a král,
měli všechno co by si člověk jenom přál,
oběma však chybělo potěšení,
nad které se říká, že ve světě není.

Přáli si malé dětátko,
které by se smálo a
těšilo je jako vońavé poupátko,
tak vzali si k sobě malého chlapce,
který byl laskavý, hodný a smál se tak sladce.

Malý princ rostl a dělal radost všem,
sázel květiny, jezdil na koni
a vládl skvěle mečem,
zpíval, tančil a jen se smál,
nikdy však ale neplakal.

Čas utíkal a král churavěl,
královně odkázal vše a princ oněměl,
marně mu říkali, to bude jednou tvé,
svět se mu zošklivil
a všechno bylo zlé.

Král zemřel
a s princem se stala velká změna,
nezajímalo ho nic než bohatství
a jaká je měna,
počítal vše a snil si jako král,
viděl se na trůnu a rád by panoval.

Královně z toho bolelo srdce,
lidé se prince začali bát
a on se stále tvářil velmi trpce.

Nic najednou nebylo dobré,
slunce se navždy schovalo
a nebe nebylo už tak modré,
květiny kvetly a voněly jen královně,
mladý princ byl pyšný
a ne přeci žádné nemluvně.

Tak pořádaly se lovy a hony,
zvěř mizela a kácely se stromy,
vše bylo o penězích a slávě,
princ si nevšímal osoby,
o které dřív mluvil jako o své mámě.

Královna utíkala do zahrad a lesů,
plakala do tůněk a lehala do vřesů,
těšila se se stromy a němou tváří,
která se dvojatě nikdy netváří.

Princ měl kolem sebe plno dívek a krásek jen,
však nevšiml si,
že ztratil jednu z nejvzácnějších žen,
svou matku a milou osobu,
které jinak ted neřekl než-tys tu ještě?
Jdi už za otcem do hrobu!

Královna v lese navždy usnula,
zvířata na stráži u ní stála
a vůbec se nehnula,
takto ji lidé z vesnice našli,
věděli, že o laskavost a pochopení přišli.

Princ odjel a o matce nechtěl nic znát,
všichni si řekli,
proč nemohl aspon lhát,
lásku a teplo, které u rodičů měl,
každý chudák a sirotek by mu záviděl.

Všichni se nového krále báli,
nechodili na slavnosti ani bály,
každý se hradu stranil,
jen ne ten,
kdo falešnými slovy ostatní hanil.

Král si vzal krásnou dívku,
však srdce má scvrklé jak vyschlou slívku,
nepřeje lásku lidem ani nic,
pomluvy a peníze jsou jí víc.

Král a královna se k sobě hodí,
sobě a lidem blízkým rádi škodí,
bohatství ubývá a lesk chybí,
královna začíná mít oči rybí.

Co bude s králem dál?
Nevím,
ale jistě z něj není spokojený král..