Mít ve vlasech
pár krůpějí
co osvěží
můj horký spánek,
dál cestou jít
jít s nadějí
a cítit v nich
ten vlahý vánek,
a na stráních
se posadit
a z mraků číst
o dálce krásách,
nevědět nic
o nesnázích
na botách prach
a vítr v kapsách,
jen veršů pár
tak, v náznacích
si sem tam psát
o lásce nás dvou,
a občas létat
v oblacích
to je můj cíl,
tak to je má pouť.
Tos napsala moc hezky, Jituško. Opravdu. Je to trochu k zamyšlení, myslím si, že mnoho znás v řádcích, aj mezi nimi se nande. ST!
08.07.2009 21:00:00 | NikitaNikaT.