Říkali jí veverka

Anotace: dopis pro malíře

Venku padá voda
milý malíři
a veverka malá
dávno nehýří,
korálkami deště
vidí všechno šedé,
nebe je od pláče
jako ona bledé.

Sedí celá skleslá
ani neskáče,
čeká až se z rozmaru
nebe vypláče
a než slunce podívá se
do zrcátek z louží,
napíše ti malíři
všechno co ji souží.......

/mám strach, že zase kouří/