Osud

Život je přesná souhra náhod,
osud je vepsán ve hvězdách,
posadil nás jen šípu na hrot,
že sami rozhodnem se zdá.

Letíme tam, kam hvězdy řeknou,
možná jen trochu pohnem zemí,
srdce nám po té cestě měknou,
někdy se hrabeme z podzemí.

Je těžké stále sbírat síly,
ten boj s osudem nevzdávat,
opustit cestu, která mýlí,
jinou a těžší se zas dát.

Zdá se Ti, že je osud krutý?
Každý svou tíhu musí nést,
ty bos, ten vedle zase zutý,
brodí se blátem, prachem cest.

Však na té cestě slunko svítí,
občas nám kytky zavoní,
stačí je svázat pevnou nití,
suché vzpomínkou zazvoní.

Jen pro ty chvilky krásné, milé,
snad stojí za to tady žít,
s odřeným hřbetem dojít cíle,
se štěstím v srdci najít klid.