cvalík

Koukám s hrůzou do zrcadla,
narostla mi druhá brada,
stloustly mi i prstíky,
cvalík jsem já veliký.

Bóže,to už nejde,vážně,
do katí se nevlezu,
vypadám,jak lední medvěd,
sotva dveřmi prolezu.

Váhu já si nehlídala,
starosti jsem zajídala,
a teď k mému překvapení,
pro mě v skříni šatů není.

V krámě koukám od rohu,
na tu sladkou výlohu,
větrníček ,sladká špička,
a k tomu šálek kafíčka.

Toho všeho se mám vzdát?
Sladkosti už nemlsat?
Jak to jenom ustojím,
čím si život osladím?

To je věru zapeklitá věc,
přestat tloustnout musím přec,
nechci se loučit se svým svetrem,
budu jíst vzduch maštěný větrem.