cvalík
cvalík
Koukám s hrůzou do zrcadla,
narostla mi druhá brada,
stloustly mi i prstíky,
cvalík jsem já veliký.
Bóže,to už nejde,vážně,
do katí se nevlezu,
vypadám,jak lední medvěd,
sotva dveřmi prolezu.
Váhu já si nehlídala,
starosti jsem zajídala,
a teď k mému překvapení,
pro mě v skříni šatů není.
V krámě koukám od rohu,
na tu sladkou výlohu,
větrníček ,sladká špička,
a k tomu šálek kafíčka.
Toho všeho se mám vzdát?
Sladkosti už nemlsat?
Jak to jenom ustojím,
čím si život osladím?
To je věru zapeklitá věc,
přestat tloustnout musím přec,
nechci se loučit se svým svetrem,
budu jíst vzduch maštěný větrem.
narostla mi druhá brada,
stloustly mi i prstíky,
cvalík jsem já veliký.
Bóže,to už nejde,vážně,
do katí se nevlezu,
vypadám,jak lední medvěd,
sotva dveřmi prolezu.
Váhu já si nehlídala,
starosti jsem zajídala,
a teď k mému překvapení,
pro mě v skříni šatů není.
V krámě koukám od rohu,
na tu sladkou výlohu,
větrníček ,sladká špička,
a k tomu šálek kafíčka.
Toho všeho se mám vzdát?
Sladkosti už nemlsat?
Jak to jenom ustojím,
čím si život osladím?
To je věru zapeklitá věc,
přestat tloustnout musím přec,
nechci se loučit se svým svetrem,
budu jíst vzduch maštěný větrem.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
slušný začátek dětské říkanky konec úplně zkazil
27.07.2009 00:27:00 | jarun
...odpuštěno :)
26.07.2009 10:59:00 | WAYWARD
Já starosti nezajídám... takže spíše na váze ubírám. Nevím, když se trápím a je mi smutno, člověk ani na jídlo pomyšlení nemá... já vím, že každičký to jinač prožíva. ST! za Tvé dílko. Je upřímné a zamyšlenkové... a tak je lepší, než zajídat startosi, jít ven s přáteli, užít si radosti...
26.07.2009 10:59:00 | NikitaNikaT.
...jíst vzduch maštěný větrem
zapíjet vodou dešťovou
to budeme hned jako proutek
(copak každý chce jen holku takovou?)
Než býti kost a kůže
raději druhý větrníček se může.
26.07.2009 10:56:00 | Květka Š.