Evoluce egoismu
Evoluce egoismu
Anotace: ee
Všichni jsme stejní, krvelačná zvířata
přenáší se to z generace na generaci
Odpuštění, je spravedlivá odveta.
Ospravedlnili jsme tak evoluci,
prvotní hřích
i poslední smích.
Honosme se, vynálezem lásky.
Honosme se vynálezem citu.
Stejně tak i divadelní masky.
Proč ne slunečního svitu?!
Ha. Egoisticky dokonalý. To jsem my!
S pěnou dekadence ozdobené tlamy!
Tančíme, v sladkém rytmu úpadku,
v rytmu neštěstí ve štěstí.
Střípky odvahy, schované na památku,
za zády hrdinsky pěsti.
Doufaje vykoupení,
čekáme zatracení.
S hříchy generací, obalení,
šlapeme vodu na místě.
Každá je horší než ta před ní.
I ty? No jistě!
Na pokraji sil,
On uznává omyl!
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk28.07.2009 12:44:00 Lota
...máš pravdu, kam se podívám, mám pocit, že sobectví vládne světu...ale chci věřit komentáři pode mnou...a nechci si myslet, že jsem v pohádce: láska zvítězí...ale lásce se musíme naučit!!! :-)
28.07.2009 12:01:00 Romana Šamanka Ladyloba
oprav se a mluv za sebe,
jestli si přeješ od Universa zatracení,
tak se ti ho dostane
a vrchovatě ...
sám si na sebe přivoláváš kletbu
ale co máš navíc,
máš svobodnou vůli
a můžeš své přání změnit ...
každá kapka vody se vrátí do moře,
můžeš ji klidně po tisícky let popírat,
přesto tady Láska prostě je
