O životě
O životě
Anotace: ..život je dům o tisíci patrech...
Sbírka: O všem
Život je vysoký dům.
Tisíc schodů k oblakům.
Každé patro vějíř vrásek.
V koutcích
úst, očí.
Plahočí se sny
do komůrky.
Podkrovní.
Šlápoty v blátě
omotané drátem.
Pravda,
co tě nutí žít.
Voda,
co chceš pít.
Bolehlav
jak z těžkých vín.
Žebřík
z něhož loupeš perník.
Ze srdce.
Ruce podané,
když sám už nevstaneš.
Jdeš
a jdeš…
Občas upadneš.
Vznášíš se.
Děláš kliky.
Hlouposti, prostocviky.
Tiky v oku.
Krev na rtu medově olízneš.
Trávu sekáš.
Klekáš před oltářem…
do tmy, do světla, do prachu.
A
Volba Tvá ?
Má
konečná.
Žít !
Komentáře (34)
Komentujících (32)
Doporučit
Tisk02.08.2009 14:29:00 Mario de Janiero
Žít v takovém domě je nádhera...mámtam garsonku v devítistémčtyřicátémsedmém patře (bez výtahu)...a tam se potkáváme..
01.08.2009 22:14:00 NikitaNikaT.
Tvá báseň ve mne mnohé zanechala... velmi hloubavé a zamyšlenkové pocity, city...Slova mi dochází, snad má temu tak být... pozvolna odchází a mizí vše, umírá, co bylo mi nejblíž.
31.07.2009 14:18:00 Mounkey
K této básni se mi připomněl tento citát!
" Jsem něžný, jsem krutý, ale jsem život. Pláčeš. I v slzách je síla, tak jdi a žij "
ST
30.07.2009 07:40:00 jima
Hezky shrnuto.. při čtení pocit jako při jízdě na horské dráze.. vzestup-pád .. ale ty zážitky!
29.07.2009 23:38:00 stravla
A při tom výstupu,nestrácíme jen sílu,ale i víru v ideály.Nahoře se pak vyčerpaně ptáme,proč jsme tam vlastně lezli.
29.07.2009 22:04:00 kikis
Myslím že i tak o životě moc nevíme. Téměř nic. Jen nic, které obepíná celý prostor našeho bytí.
29.07.2009 10:01:00 uživatel smazán
Akorát nevíme, zda-li až budeme v tom posledním patře vystoupáme rovnou do ráje anebo ztratíme rovnováhu a spadneme do zatracení...
29.07.2009 03:18:00 Juraj Hrom
nádhera, perfektne stupňovaná, výstižné, záver tak optimistický, že ST, a keby som mohol dám viac, žiaľ nie je to možné. I tak, opakujem, nádhera.
28.07.2009 19:31:00 whispermoonlite
slovo povrchní není to nejlepší adjektivum, má konotace, který s tím textem nechci spojovat. asi tím chci říct, že mi vadí, jak je tak zdánlivě srovnaná, že je to poskládaný do takovýho úhlednýho smyslu, že se pro všechno najde vysvětlení, že nezůstává žádná otázka, žádnej rozpor, žádný tajemství. že je to přitakání na konci tak jednoznačný. tomu se mi nechce moc věřit.
28.07.2009 19:25:00 whispermoonlite
přemýšlím, zda k tomu něco říct, nebo to nechat bejt. ale básnička mě provokuje. víš, co mi na ní vadí? že je tak povrchní. a přitom vím, že je upřímná. co můžeš jinýho čekat za reakci? když světlo vyzývá tmu, musí se ukázat, že je světlem.
28.07.2009 18:05:00 uživatel smazán
st
28.07.2009 16:39:00 Květka Š.
Občas se na chvíli zastavit,
usmát se,potěšit a pak zase,
třeba jen lehounce do vyších
pater jít a jít...
