Malířem svého osudu

Zdá se mi to
nebo je láska jen malou chvílí
v groteskním světě
který
..ne, že by šílel
ale spíše se jen často mýlí
a plete si temně černé
s blankytně bílým

Zajdi si k lékaři, příteli
ať vyšetří úžas tvých očí
ať sám se dozvíš
proč se kolem sluncí točíš
proč vyhledáváš u nás ty chvíle samoty
když sám jsi osamělý
a příbuzní se ti posmívají
jen z temnoty

Sám rozhodneš, kdy skončit
Sám rozpláčeš modrou oblohu
Je mi to líto, příteli..
já s tebou jít nemohu

Zdá se mi to
nebo je láska tou magickou chvílí
v groteskním světě
který
..ne, že by se pletl
ale spíše jen šílí
a proplétá čarovně černé
s andělsky bílým