Anotace: ...(subjektívne zamyslenie)... realita
Dnes ťa ja videl, tvor krásy,
to je taký, čo ti čnie z masy,
uzrel ja ju celú predo mnou,
svetlo prehnalo sa tmou,
i moj zrak bol zaslepený,
tou, čo ja videl, a ret ostal zalepený,
jasom presvietila miestnosť.
Už viem, máš tajomstvá a veľkú hrdosť.
Vnímam, že as i utajovaním celá brníš,
že pred nálepkou blázna čímkoľvek sa obrníš,
ja zistil, žes’ psychiatrie pacient, klient,
no ja ťa neodsúdim, nezhodím, ti k nôžkam kladiem akcent!
...avšak i dnes, v tento moment...
...na predsudky primnohí vlastnia tak boľavý patent...
Copyright © Juraj Hrom
Předsudkům vale dát, ten kdo chce rozmlouvat, myšlenku, jako velkou vosu, chceme udusat. Dík za každého, kdo se učí žít a přemýšlí, ač tak mladého. Co to je, osmadvacet let.
24.08.2009 19:10:00 | strawbery
asi jsme všichni plní předsudků, i když si myslíme, že ne. Nejlíp rozumíme těm, kteří se nám podobají a ostatní někdy odsuzujeme.
20.08.2009 18:21:00 | Markéta Hl.
Nekdy je zivot boj ale Ty vzdycky v nem obstojis , protoze umis naslouchat a nadherne vnimas, jsi citu plny clovicek a ten nemuze prohravat.ST.
14.08.2009 21:36:00 | carodejka
Když onemocní duše je to zlé. Nemocný slepák vyoperují, ale s duší to trvá dlouho a někdy napořád...
14.08.2009 19:06:00 | Jarka
Je to těžký, s předsudky..
Na VŠ jsme měli na psychologii jednu moc prima paní..vždycky říkala: když si zlomíte nohu, taky se nebudete stydět, že jste s tím byli u doktora a těžko vás za to bude někdo odsuzovat..
No a když onemocní duše..mělo by to být stejné.
Ale spousta lidí tohle nepochopí.
14.08.2009 08:39:00 | Hazentla