Pod fialovým měsícem

Pod fialovým měsícem

Tančí, aby pocítila tu radost ze života
stále chce opustit tenhle svět a já
ji jen pozoruju z dálky a nemám slov
pod fialovým měsícem jsem odzbrojen úsměvem
a v srdci letí myšlenka na polibek ukradnutý
přímo pod mostem nad mrtvou řekou
nevím, zda je to sen a chci se rychle vrátit,
abych poznal, kolik času jsem tady ztratil
ona mně drží a říká, že štěstí je v kartách
že svůj osud poznala už dávno a zná i můj
ona si mně našla, aby mně ochránila
vzala mně tiše za ruku a řekla ...

... zavři oči a sdílej se mnou své trápení
odhal své tajemství a otestuj můj poklad
neříkej, co vidíš a ztrať sám sebe
hluboko uvnitř uchovej to přirozené rebelství ...

Pochopil jsem, že ví všechno, co jsem kdy zatajil
chtěl jsem se zeptat, kdo je a ona řekla,
kdo jsem já a proč jsem dnes v noci tady
že prý jsem nejistý sám sebou a pomalu umírám
že jsem ztratil svůj největší poklad právě před rokem
že bloudím uvnitř labyrintu nejistých myšlenek
a že každý můj krok dopředu je nebezpečná šelma

Byl jsem odkopnut právě když dořekla poslední slovo
stoupal jsem vzhůru a hvězdy padaly z nebe
nikdo nemůže zpívat smutnější song než je můj osud
zapomněl jsem dýchat s pocitem viny a
už se nezajímal o to, co mám a co jsem ztratil.
Pod fialovým měsícem jsem odzbrojen touhou a
ona mě vzala za ruku a tančíme spolu až do úsvitu.