Jasný měsíc bledě září,
cítím pohled na své tváři…
Jeho oči lustrují mne,
jeho ruce tvarují mne
a myšlenky spalují…
Z hlíny jsem a poddajná,
vyslyší má přání tajná,
jež mnou cvalem kvaltují…
Prochází mnou – jako duch,
náhle potřebuji vzduch.
Myšlenky se rozplývají…
Rozplývají v noci temné,
rozplývají v náručí,
milovat mne naučí…
Však zmizí jako ranní rosa,
kterou ráda chodím bosa.
Jako slunce zapadnou
a mne zas slova napadnou:
Jasný měsíc bledě září,
cítím pohled na své tváři…
Zuzana Navarová d.T.: Děkuji, v tomhle směru mám fantazii - dalo by se říct - i bohatou... :-))
19.12.2009 14:08:00 | Xsa_ra
Jeho oči lustrují mne,
jeho ruce tvarují mne
a myšlenky spalují…
nuže,to je fantazie,mňamka počteníčko:-)
18.12.2009 23:41:00 | susana načeva