Mělký dech podzimu
Mělký dech podzimu
Rozfoukám v tobě podzimní listí
ústy vykouzlím mrazivý květ
nechám shořet v minulosti
úplně všechno
co nešlo přebolet.
Keře shazují masku léta
a tráva větrem rozevlátá
ostřice plná starých vůní.
Čas vytažený ze šuplíku
mlčky zabodl opět dýku
vzpomínkou,co k ničemu není.
Nechám vítr česat mezi prsty
a slzy spadnout do vlasů
doteky perel pro spásu...
Čechrám své touhy proti srsti
někdy nás má osud prostě v hrsti
hledám si cestu
jak žít dál.
Komentáře (15)
Komentujících (15)
Doporučit
TiskKomentáře
líbí ST.
23.08.2009 20:15:00 | Acham
dlouho sem tě nečetla - tak je to příjemný zas
nejvíc pro mne ta první, ale i dál je tam pár moc povedených obratů :o)
23.08.2009 11:43:00 | hanele m.
